Odkud čerpáme

Všechno v rodokmenu stojí na pramenech, které si může prohlédnout kdokoli – většina je zdarma online. Tady je přehled, kde hledáme a jak.

Farní knihy (matriky) – české archivy

• Státní oblastní archiv v Praze – eBadatelna ↗
  Matriky ze středních Čech (Brandýsko, Českobrodsko, Kladensko, Slánsko, Benešovsko). Čteme je jen ručně, snímek po snímku – archiv nechce hromadné stahování.
• Archiv hlavního města Prahy – Pragapublica ↗
  Pražské matriky (Libeň, Vinohrady, Vršovice, Michle, Uhříněves a další) a rejstříky.
• Porta fontium (SOA Plzeň) ↗
  Matriky ze západních Čech – u nás Žlutice a Teplá.
• Státní oblastní archiv v Litoměřicích – matriky ↗
  Severní Čechy – Lounsko (Chožov, Třtěno, Mnichovský Týnec).
• Státní oblastní archiv v Třeboni – DigiArchiv ↗
  Jižní Čechy – Blatensko.

Další prameny

• Národní archiv – pražské policejní přihlášky 1850–1914 ↗
  Kdo v Praze bydlel, odkud přišel a s kým – často jediný doklad o rodině z 19. století.
• Národní digitální knihovna (Kramerius) ↗
  Staré noviny, adresáře, divadelní ročenky a odborné časopisy. Díla chráněná autorským právem jen v knihovně, na web je nedáváme.
• FamilySearch ↗
  Skeny a rejstříky matrik ze zahraničí (Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko); část jen po přihlášení.
• Rumunský národní archiv (Arhivele Naționale) ↗
  Matriky z Bihoru a Sălaje nejsou online – píšeme žádosti.

Mapy

• II. vojenské mapování 1836–1852 (Laboratoř geoinformatiky UJEP, CENIA) ↗
  Jak vypadaly vsi předků před 180 lety.
• Ortofoto ČÚZK a archiv map ↗
  Dnešní letecké snímky a stabilní katastr (1824–1843).
• OpenStreetMap ↗
  Polohy obcí na mapě rodu.

Jak s prameny zacházíme

U každého předka si ukládáme výřez zápisu, doslovný přepis a překlad a k tomu přesné místo v knize (archiv, kniha, snímek), aby se k zápisu dal kdokoli vrátit. Neúspěšná hledání zapisujeme do deníku stejně pečlivě jako nálezy. Podrobněji v Jak bádáme.